POHLEDEM JAKUBA ČECHA

Prostějov - Zavzpomínat na deset sochařských setkání můžete v prostorách Špalíčku. Koná se tam výstava fotografií, plakátů a předmětů z minulých deseti ročníků Mezinárodního sochařského sympozia Hany Wichterlové.

Sochařské sympozium začalo před deseti lety s tím, že bylo potřeba využít dřevo z pokácených stromů ze zahrádky Národního domu. Jelikož si akce získala oblibu, pokračovalo i v dalších letech. Rostly ale náklady - hlavně na údržbu soch. Rada města Prostějova se proto usnesla, že sochaři do Prostějova budou jezdit jednou za tři roky.

„Byla vytvořena tříletá přestávka, a my jsme nechtěli, aby se na sochařská sympozia zapomnělo, chtěli jsme touto výstavou všem organizátorům poděkovat za to, že celých deset let pomáhali," vysvětlil Miroslav Švancara, výkonný manažer sympozia. Dodal, že sympozium mělo takovou oblibu, že se pro mnoho Prostějovanů stalo symbolem léta.

„Sympozium jsem navštěvoval, protože mám rád dřevo. Krásně voní a dýchá životem. Navíc spolupracuji s lidmi, kteří se kolem sympozia motají, takže vidím i jejich práci," řekl návštěvník středeční vernisáže Michal Mucha.

Co se sochami dál?

„Když sympozium začínalo, nejvíce jsme se báli toho, jak zajistit ubytování sochařů, dřevo, úklid parku a tak dál. Mnohem horší je ale vyřešit, co se sochami dál," prohlásil v úvodním slovu Švancara.

Redaktora iProstejov.cz zajímalo, jak by to vyřešil sám Miroslav Švancara. „Chtěl bych, aby většina soch, které byly vytvořeny pro venkovní užití, byla umístěna třeba v rekonstruovaném parku ve Smetanových sadech nebo u nové nemocnice. Dále bych si přál, aby se podařilo městu sehnat nějaký prostor, kde by vznikla výstavní síň - kde by byly sochy umístěny pod střechou a nepodléhaly zkáze," vysvětlil. Jak by ale vyřešil venkovní vlivy? „Sochy z dubu a jasanu nepodléhají houbám a tak podobně, toto kvalitní dřevo vydrží padesát let bez údržby. Pokud se udržuje - vydrží stovky let."

• Jakub Čech