POHLEDEM JAKUBA ČECHA

Tak jsem se v únoru zúčastnil Dětského slyšení Zastupitelstva dětí a mládeže města Prostějova. Zjednodušeně by se dalo říct, že šlo o „workshop“ a následné setkání s některými členy vedení města. Otázkou je, nakolik akce měla smysl.

Na akci jsem se pečlivě připravil, protože jsem předpokládal, že diskuze se zástupci města bude alespoň delší než hodinu… Nevěděl jsem, že se má uskutečnit ještě nějaký „workshop“. Mohli jsme si vybrat téma, kterému se budeme věnovat. Zvolil jsem „informovanost občanů“ a čekal, co se bude dít. Naši skupinu vedl nejmenovaný člen dětského zastupitelstva, se kterým jsem se prakticky celou dobu hádal. Jak chcete vyjít s člověkem, který za nejpalčivější problém v oblasti informovanosti občanů považuje, že město nemá profil na Facebooku? Dále jsem se tam setkal s lidmi, pro které jsou nepřehledné webové stránky Divadla Point, kina Metro i města. Bylo mi jich líto, že se nevyznají na jiném webu, než je Facebook…

„Babovřesky jsem viděla čtyřikrát.“

Některým taky vadilo, že na webu města nenajdou videa z ohňostroje, nebo že kino nemá Facebook. „Oni by na ten Facebook mohli psát třeba: Dnes hrajeme Babovřesky,“ zasnila se jedna studentka. Poté jsem se naštval a řekl ironicky: „Tak půjdeme na Babovřesky, napíšeme na Facebook, jak jsou výborné a pak se podíváme na záznam z ohňostroje. A budeme fakt šťastní.“ Svojí reakcí mě ona přinejmenším šokovala.  „Náhodou, já jsem byla na Babovřeskách čtyřikrát a pak jsem fakt napsala na Facebook, že jsou výborný.“ Nechci být pesimista, ale tyhle lidi už zachránit ani nejde.

„Aspoň by Radniční listy nebyly nudný.“

Poté jsem řekl svůj názor, že by měly být zveřejněné zápisy z jednání rady města, přenosy ze zastupitelstva a v Radničních listech měl být prostor pro opozici. Od mého „soupeře“ jsem se dozvěděl, že by to kromě mě a pár jedinců nikoho nezajímalo. Poté se zeptal ostatních, jak by se jim líbilo, kdyby měli občané prostor v Radničních listech a psali tam třeba o kontroverzním bourání Kaska. „Náhodou, mně by se to líbilo, aspoň by Radniční listy nebyly tak nudný,“ prohlásil můj vrstevník.

„Zápisy z rady jsou neveřejné.“

Poté přišli zástupci vedení města primátor Miroslav Pišťák a náměstci Jiří Pospíšil a Zdeněk Fišer, diskuze s nimi trvala však jen přes hodinu. A ze svých připravených témat jsem použil sotva čtvrtinu. Ale i přesto jsem se na něco zeptat stihl. Konkrétně proč nejsou zveřejněny zápisy z rady města? Zástupci vedení města se na sebe podívali a něco si pošeptali a poté Jiří Pospíšil řekl: „Zápisy z jednání rady jsou neveřejné, veřejná jsou pouze usnesení  a tam je vše důležité. Navíc tyto zápisy obsahují citlivé údaje, které bychom museli dle zákona o ochraně osobních údajů smazat.“ To by byla námaha…

90% do mládežnického sportu...?

Ještě zajímavější ale bylo, když účastníci neustále vymýšleli, co všechno by se mělo opravit a udělat, než je primátor Miroslav Pišťák zastavil. „Neustále vymýšlíte nové a nové výdaje města, ale kde na to vzít peníze. Zkuste mi někdo poradit, kde sehnat peníze,“ prohlásil k mladému publiku… Výzvu jsem vzal odpovědně a řekl jsem svůj názor: dává se zbytečně moc peněz do profesionálního sportu. Náměstek primátora Jiří Pospíšil ale oponoval, že 90% financí do sportu jde do toho mládežnického. Snažil jsem se informaci ověřit na webu města. Je pravda, že při pohledu do tabulky podpory vidím hlavně mládežnický sport. Jak si ale vysvětlit, že jedno nejmenované občanské sdružení má jenom na nájem a dopravu pro svůj mládežnický tým přes dva milióny…

A co říci závěrem? Možná jen doufat, že přijde demokracie.

Jakub Čech