Jdi na obsah Jdi na menu

Glosa: Politika, EU a jiné nepřístojnosti

3. 11. 2012

Glosa: Politika, EU a jiné nepřístojnosti

Glosa: Politika, EU a jiné nepřístojnosti

Prostějovsko / ČR - V poslední době se čím dál více mluví o špatném stavu společnosti. Ještě donedávna jsem nevěděl, co si pod tím představit, ale dnes musím konstatovat, že to „mediální fikce" není.

Uvedu pár příkladů. Před pár dny proběhl na náměstí Den stromů. Uviděl jsem staršího pána poblíž ekologů stavějících stan. „Ten stan - máte to povolené z Evropské unie? Jestli tam náhodou není nějaká zdravotně závadná látka...." dotazoval se. „To nevím, snad ne," usmála se na něj pracovnice Irisu. Tato „vyčerpávající" odpověď ho asi neuspokojila. „No, však my už nejsme samostatný stát, my jsme jenom část EU, která nám teď zakázala pomazánkové máslo. Je to strašné. No nic, jdu do trhu si koupit biozeleninu, abych se pak v novinách dočetl, že i trhovci jsou překupníci. Tak nashle," rozloučil se důchodce kráčející po kuželně náměstí.

Politika? Proč si kazit páteční večer!

Na jaře se uskutečnil další ročník přehlídky Doteky módy, který moderoval Tomáš Hanák. Po přehlídce jsem s ním dělal rozhovor. V jeho moderaci se objevovaly narážky na politickou situaci. „Těch narážek na aktuální politiku by bylo tolik, že bychom si povídali ještě několik dní. Proč si ale kazit páteční večer?" řekl mi. Není zdaleka jediný, kdo se odmítá bavit o politice, lidé jsou značně znechuceni. Ale to není dobře.

Kapitána Jaroše? Ne, Romana Janouška!

Kauza olomouckého řidiče autobusu Romana Smetany, který pokreslil billboardy politiků, vyburcovala k podobným krokům lidi z celé republiky. Tykadla už přestávají lidi bavit, kreslí si je sami politici, a tak se jakýsi vtipálek rozhodl ulici Kapitána Jaroše přejmenovat známým pražským lobbistou Romanem Janouškem.

Proč by měli znát mé bydliště?

V současné době vrcholí sběr podpisů pro kandidáty na prezidenta. Je potřeba odevzdat podpisy občanů souhlasících s kandidaturou jejich favorita. Někteří lidé ale projevují značnou pasivitu a každé veřejné listiny se bojí. „A co s tím uděláte?" „Pošlu to na adresu zmocněnce," odpověděl jsem. „Já ale nechci, aby někdo znal mé bydliště!" Jiní se zalekli podepisování: „Já už nic nepodepisuju!"

Něco za něco

Kandidátů je necelá třicítka, což rozděluje českou společnost. S podpisy na prezidenta se dokonce i obchoduje. Třeba kandidát Vladimír Dlouhý nabídl brigádníkům za každý podpis dvacetikorunu. Já jsem se do podivné situace také dostal. Na otázku „podepíšete mi to?" jsem sklidil nečekaný návrh: „Ano, ale vy mi seženete podpisy pro mého favorita!"

  • Jakub Čech
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář